Khutbah Jumat Bahasa Suroboyoan: Ojok Ngomong Kecuali sing Apik

Akeh wong sing angger ngomong sak karepe dewe, gak dipikir disek, akhire ndadekno wong liyo loro atine. Naskah iki njelasno yok opo awak dewe njogo omongan. Ngomong iku kudu diangen-angen sik supoyo onok manfaate.
 

 

Khutbah I:

الحمدُ لله حمدًا كثيرًا طيبًا مُبارَكًا فيه كما يُحبُّ ربُّنا ويرضَى، وأشهدُ أن لا إله إلا الله وحدَه لا شريكَ لَهُ عَظِيمٌ في رُبُوبيَّته وَاُلُوْهِيَّتِهِ وَأَسْمَائِهِ وَصِفَاتِهِ، حَكيمٌ في مَقَادِيرِهِ وَأَحْكَامِهِ، وأشهدُ أنَّ مُحَمَّدًا عَبْدُهُ ورَسُوْلُهُ اللّهُمَّ صَلِّ و سَلِّمْ وَبارِكْ عَلَى سَيِّدِنا مُحَمّدٍ، وعَلَى آلِهِ وَأَصْحَابِهِ، وَالتَّابِعِينَ لَهُمْ بإحْسِانٍ إِلَى يَوْمِ لِقَائِهِ

اَمَّا بَعْدُ فَياَ اَيُّهاَ الْحَاضِرُوْنَ اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلا تَمُوتُنَّ إِلاَّ وَأَنْتُمْ مُسْلِمُونَ فَقَالَ تَعاَلىَ فِى الْقُرْاَنِ الْكَرِيْمِ يَاأَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ وَقُولُوا قَوْلا سَدِيدًا، يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَالَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ وَمَنْ يُطِعِ اللَّهَ وَرَسُولَهُ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا

Dulur-dulur Muslimin Rahimakumullah

Monggo awak dewe podo netepi takwo karo taat nang Gusti Allah, onok nang panggonan endi ae, rame utowo sepi, terang-terangan utowo rahasia, ngelakoni kabeh perintahe ambek ngedohi larangane. Ngunu iku supoyo awak dewe kabeh oleh rohmat teko Gusti Allah.

Gak ketinggalan pisan, sholawat salam terus mili nang Kanjeng Nabi Muhammad sing wis nguruki awak dewe bab iman, Islam, kelakuan apik, nuntun awak dewe sing awale bodoh peteng dadi ngerti syariate agomo.

Awak dewe wes podo ngerti nek urip nang dunyo iku sediluk, mestine gak katene ngenggurno wektu utowo ngelakoni kelakuan sing rusak. Sebab nek wes kadung ngelakoni kelakuan elek, rusak iku bakale getun sesok pas dino akhir. Opo maneh wektu nang dunyo gak bakal isok diputer balik maneh. Gusti Allah dawuh:

إِنَّ ٱلْإِنسَٰنَ لَفِى خُسْرٍ ، إِلَّا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا وَعَمِلُوا ٱلصَّٰلِحَٰتِ وَتَوَاصَوْا بِٱلْحَقِّ وَتَوَاصَوْا بِٱلصَّبْرِ

Artine: Saktemene menungso iku mesti bakal rugi, kecuali wong-wong sing podo iman, ngelakoni amal kesaenan, podo wasiat nang perkara bener, lan podo wasiat sabar.  (Q.S. al-‘Ashr).

Surat al-Ashr iki njelasno nek akeh menungso sing getun mburi sebab gak isok maksimalno wektu kanggo amal ibadah, gak ngelakoni keapikan. Tapi ngunu iku onok pengecualian, yoiku kanggo wong-wong sing pesen wasiat kanggo dulur liyane supoyo ngelakoni perkoro kang bener karo sabar. Wong-wong sing terakhir iki bakale selamet.

Dulur-dulur Muslimin sing Dirohmati Gusti Allah

Teko surat Al-Ashr iku mau ngilingno nang awak dewe supoyo sering muhasabah utowo ngerogoh gitoke dewe, wes ngelakoni opo ae dino iki, minggu iki? Manfaati opo sia-sia? Dulinan opo ibadah temenan? Ngelarani opo ngapiki wong liyo? Kebeh kudu dirogoh maneh.

Bab iki penting soale Kanjeng Nabi ngendiko:

قَالَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ إِنَّ مِنْ حُسْنِ إِسْلَامِ الْمَرْءِ تَرْكَهُ مَا لَا يَعْنِيهِ

Artine: Rasulullah ngendiko: Sakjane setengah saking apike Islame wong, yoiku ninggal perkoro sing gak manfaati (HR. Tirmizi)

Hadis iki njelasno nek Islame wong sing apik iku ngunu sampek sepiro usahane ninggal perkoro sing gak manfati, sampek sepiro isok ninggal omongan kotor koyok misuh, rasan-rasan, sampek sepiro isok ninggal kelakuan sing nyebabno ngelarani atine wong liyo.

Masalahe jaman saiki akeh wong sing gak rumongso nek omongane sak tulisane isok ngelarani, isok nyebabno gelut, antem-anteman, kisruh. Makane iku kudu sering muhasabah. Misale, update status nang facebook, whatsapp, youtube isine ngilokno wong liyo, ngelarani sampek akhire pedot seduluran. Pas diilingno, jarene khilaf, gak rumongso, keprucut omongan. Nah, iki sing kudu diadohi, yok opo carane awak dewe gak gampang keprucut omongan sing ndadekno ngelarani wong liyo.
 

Dulur-dulur Muslimin sing Diberkahi Gusti Allah

Onok sijine hadis sing nyebutno:

مَنْ كَانَ يُؤْمِنُ بِاللّٰهِ وَالْيَوْمِ الْآخِرِ فَلْيَقُلْ خَيْرًا أَوْ لِيَصْمُتْ

Artine: Sopo wonge sing iman nang Gusti Allah, dino akhir, mongko ngomongo sing apik utowo menengo (HR. Bukhari Muslim)

Maksude hadis iki ngilingno awak dewe kabeh supoyo temenan njogo ucapan, gak sembarangan ngomong sing akhire malah ndadekno gegeran, ngelarani wong liyo. Nek pancen kate ngomong, kudu dipikir disek, kiro-kiro isok manfaati opo gak, mbahayani opo gak. Soale omongan sekali diucapno, mongko bakale angel ditarik maneh. Nek apik dadi jariyahe, nek elek dadi dusone. ​​​​​​​

Mugo-mugo awak dewe kabeh isok njogo ucapan, gak gampang ngelarani wong liyo, karo njaluk tolong nang Gusti Allah supoyo kuat ngadepi cubone urip nang dunyo sing tambah gak karuan iki. Mugo-mugo awak dewe digampangno ngelakoni amal apik, ngedohi amal sing elek. Amiin. 

بَارَكَ اللهُ لِي وَلَكُمْ فِى الْقُرْاَنِ الْعَظِيْمِ وَنَفَعَنِيْ وَاِيَّاكُمْ بِمَا فِيْهِ مِنَ الْاَياَتِ وَ الذِّكْرِ الْحَكِيْمِ. اَقُوْلُ قَوْلِي هَذَا وَاَسْتَغْفِرُ اللهَ الْعَظِيْمَ لِيْ وَلِسَائِرِ الْمُسْلِمِيْنَ فَاسْتَغْفِرُوْهُ مِنْ كُلِّ ذَنْبٍ اِنَّهُ هُوَ الْغَفُوْرُ الرَّحِيْمُ

Khutbah II:

اَلحَمْدُ للهِ حَمْدًا كَمَا اَمَرَ. وَأَشْهَدُ اَنْ لَّا إِلَهَ إِلَّا اللهُ وَحْدَهُ لاَ شَرِيْكَ لَهُ إِرغَامًا لِمَنْ جَحَدَ بِهِ وَكَفَرَ وَأَشْهَدُ أَنَّ سَيِّدَنَا مُحَمَّدًا عَبْدُهُ وَرَسُوْلُهُ سَيِّدُ الخَلاَئِقِ وَالبَشَرِ. اَللَّهُمُّ صَلِّ وَسَلِّمْ عَلَى سَيِّدِنَا مُحَمَّدٍ وَعَلَى اَلِهِ وَصَحْبِهِ مَا اتَّصَلَتْ عَيْنٌ بِنَظَرٍ وَاُذُنٌ بِخَبَرٍ ,

أَمَّا بَعْدُ: فَيَا َعِبادَ الله إِتَّقُوْا اللهَ تَعَالَى وَذَرُوْا الفَوَاخِشَ مَا ظَهَرَ مِنْهَا وَمَا بطَنَ وَحَافِظُوْا عَلَى الطَّاعَةِ وَخُضُوْرِ الجُمُعَةِ وَالجَمَاعَةِ وَاعْلَمُوا أَنَّ اللهَ أَمَرَكُمْ بِأَمْرٍ بَدَأَ  فِيْهِ بِنَفْسِهِ وَثَنَّى بِمَلاَئِكَةِ المُسَبِّحَةِ بِقُدْسِهِ، فَقَالَ تَعَالىَ وَلَمْ يَزَلْ قَائِلاً عَلِيْمًا إِنَّ اللهَ وَمَلاَئِكَتَهُ يُصَلُّوْنَ عَلَى النَّبِيِّ يَااَيَّهَا الَّذِيْنَ أَمَنُوْا صَلُّوْا عَلَيْهِ وِسَلِّمُوْا تَسْلِيْمًا. اَللَّهُمَّ صَلِّ وَسَلِّمْ عَلَى سَيِّدِنَا مُحَمَّدٍ وَعَلَى أَلِهِ وَصَحْبِهِ أَجمَعِيْنَ, اَللَّهُمَّ وَارْضَ عَنِ الخُلَفَاءِ الرَّاشِدِيْنَ الَّذِيْنَ قَضَوْا بِالحَقِّ وَكَانُوْا بِهِ يَعْدِلُوْنَ سَادَاتِنَا أَبِى بَكْرٍ وَعُمَرَ وَعُثْمَانَ وَعَلِيٍّ وَعَنْ سَائِرِ أَصْحَابِ نَبِيِّكَ أَجْمَعِيْنَ وَعَنِ التَّابِعِيْنَ وَمَنْ تَبِعَهُمْ بِإِحْسَانِ إِلَى يَوْمِ الدِّيْنِ

اللَهُمَّ اغْفِرْ لِلْمُسْلِمِيْنَ وَالمُسلِمَاتِ وَالمُؤْمِنِينَ وَالمُؤْمِنَاتِ اَلأَحْيَاءِ مِنْهُمْ وَالأَمْوَاتِ. اَللَّهُمَّ أَعِزَّ الإِسْلاَمَ وَالمُسْلِمِيْنَ وَأَعْلِ كَلِمَتَكَ إِلَى يَوْمِ الدِّيْنِ, اَللَّهُمَّ انْصُرْ مَنْ نَصَرَ الدِّيْنَ وَاخْذُلْ مَنْ خَذَلَ المُسْلِمِيْنَ. اَللَّهُمَّ أَهلِكِ اليَهُوْدَ وَالنَّصَارَى وَالْكَفَرَةَ وَالْمُشْرِكِيْنَ. اَللَّهُمَّ اَمِنَّا فِى دُوْرِنَا وَأَصْلِحْ وُلاَةَ أُمَوْرِنَا وَاجْعَلِ اللَّهُمَّ وِلاَيَتَنَا فِمَنْ خَافَكَ وَاتَّقَاكَ. اَللَّهُمَّ ادْفَعْ عَنَّا الغَلاَءَ وَالوَبَاءَ والرِّبَا وَالزِّنَا وَالزَّلاَزِلَ وَالْمِحَنَ وَسُوْءَ الفِتَنِ مَا ظَهَرَ مِنْهَا وَمَا بَطَنَ عَنْ بِلَدِنَا هَذَا خَاصَّةً وَعَنْ سَائِرِ بِلاَدِ المُسلِمِينَ العَامَّةً يَارَبَّ العَالَمِينَ  رَبَّنَا آَتِنَا فِي الدُّنْيَا حَسَنَةً وَفِي الْآَخِرَةِ حَسَنَةً وَقِنَا عَذَابَ النَّارِ

عِبادَ الله ! إِنَّ اللهَ يَأمُرُ بِالعَدْلِ وَالْإِحْسَانِ وَإِيْتَاءِ ذِى القُربَى وَيَنْهَى عَنِ الفَخْشَاءِ وَالمُنْكَرِ وَالبَغْيِ يَعِظُكُم لَعَلَّكُم تَذَكَّرُوْنَ, فَاذْكُرُوْا اللهَ العَظِيْمَ يَذْكُرْكُمْ اشْكُرُوْهُ عَلَى نِعَمِهِ يَزِدْكُمْ وَاسْأَلُوْهُ مِنْ فَضْلِهِ يُعْطِكُمْ وَلَذِكْرُ اللهِ أَكبَرُ


https://jatim.nu.or.id/khutbah/khutbah-jumat-bahasa-suroboyoan-ojok-ngomong-kecuali-sing-apik-AdA5h